Využití mikroskopu při výuce na základních školách

O mikroskopu poprvé žáci uslyší na prvním stupni základní školy v rámci probírání smyslů člověka a možností jejich vylepšení, jako jsou brýle, dalekohled nebo právě mikroskop. Vlastní práce s prosvětlovacími mikroskopy bývá zařazena až na druhý stupeň základní školy, kdy je důležitým vyučovacím prostředkem především v hodinách přírodopisu. Přesto i žáci na první stupni mohou s mikroskopem sami pracovat. Není ovšem ve finančních a odborných možnostech každé školy, zařadit mikroskopování již na první stupeň základní školy. Pokud ano, je vhodné začít se stereoskopickými mikroskopy s malým zvětšením.

Stereomikroskopy jsou ve školním prostředí využívány zřídka. Snad za to může představa, že se jedná o složité a drahé přístroje, které by žáci nevyužili. Přitom stačí začít s jednoduchými a cenově dostupnými mikroskopy (do 2 tis. Kč, například Binolupa 20x). Při pozorováním binolupou se používají obě oči, což nejmenším žákům první pozorování mikroskop usnadní. Stereoskopický mikroskop slouží k pozorování neupravených vzorků z okolí jako horniny, listy, kousky dřeva, mince ale také displej mobilu či bramborové chipsy a je ideální pro probuzení zájmu o mikroskopování. Dobře známé předměty najednou žáci vidí jinak a princip mikroskopu mohou snáze pochopit.

Samostatná práce s mikroskopem přichází na řadu nejčastěji od 6. ročníku základní školy, kdy se žáci naučí mikroskop ovládat, jsou schopni jej popsat, připravit jednoduchý preparát a schématický ho po pozorování nakreslit. Ve fyzice se dozví, že obraz v mikroskopu je převrácený a zvětšený. Tato znalost jim pomůže při další práci s mikroskopem, například v chemii při pozorování krystalů chemických látek. Budou vědět, že když posunou vzorek doprava, obraz v mikroskopu se pohne doleva, podobně pak pohyb vzorku vpřed a obraz v mikroskopu vzad.

Nejvíce žáci pracují s mikroskopem v hodinách přírodopisu či biologie. V učivu o světlených jevech se žáci dozví o zdrojích světla, optických vlastnostech čočky, objasní si princip mikroskopu. Při zkoumání přírody pozorují jednobuněčné a mnohobuněčné organismy. V ročníku sedmém v rámci učiva o vyšších rostlinách žáci mohou mikroskopem pozorovat mechy, výtrusnice a výtrusy kapradin, květní části. Na řadu také přicházejí trvalé preparáty s tkáněmi ryb, plazů, ptáků. Žáci se seznámí se stavbou buňky, jsou ji schopni mikroskopem pozorovat a vytvořit její nákres. Ve volitelných přírodovědných předmětech je větší prostor pro praktické mikroskopování při vyřešení komplikovanějších úloh, s cílem rozvoje logického myšlení a schopnosti vysvětlovat a obhájit výsledky pokusů. Získané praktické dovednosti a teoretické znalosti využívají při zpracovávání laboratorních protokolů. V protokolu popíší postup prováděného pokusu, objasní pozorované skutečnosti, případně je zakreslí, zanesou do tabulky. Žáci při laboratorních cvičeních s mikroskopy a preparáty zlepšují své dovednosti. V 8. a 9. ročníku získané dovednosti v mikroskopování využijí při pozorování části těl savců či tkání lidského těla.

Lepší dostupnost moderních technologií se odráží i do vybavenosti škol. Velká část nově pořizovaných mikroskopů do škol je vybavena PC okulárem. To otvírá další možnosti praktického využití ve výuce. S digitálním mikroskopem se žáci základních škol mohou setkávat i při výuce informatiky. Učí se mikroskop připojený k počítači ovládat, nastavují parametry pořizovaných snímků či videí. Používají software pro editaci, ukládání a sdílení snímků.

Doporučené mikroskopy a jejich hodnocení učiteli

Doporučené přístroje dlouhodobě fungují ve stovkách školních zařízení po celé republice. Jak sami uživatelé uvádějí, jejich nejvyšším kladem je nadstandardní výbava, snadné ovládání, kvalitní materiál i zpracování, splnění očekávaných technických parametrů, možnost provozu na baterie, kvalitní osvětlení a ostrý obraz.